Můj pohled

Trpaslík a jednorožec

29. července 2017 v 10:39 | Skládanka
Chytl mě za ruku a odvedl mě tam, kde bylo liduprázdno.
"Konečně jsme sami, [Skládanko]," řekl mi.
Pevně mě sevřel v náručí a já ho políbila na jeho pravou tvář. I on zasypal mě tisíci polibků. Jeho dotek byl příjemný jako přírodní hedvábí. Kéž by to nikdy neskončilo. Líbej mě dál, lásko. A on líbal. Bylo to naprosto fantastické.

Hubneme čtením

19. června 2017 v 21:00 | Skládanka
Nedávno jsem v pro ženy určené příloze jednoho nejmenovaného deníku narazila na článek motivující lidi ke čtení beletrie. Možná se divíte, a možná se divím i já, proč na tom vidím něco špatného. Knihy přece uchovávají poznání, některé přinášejí zajímavý pohled na svět, některé vyprávějí strhující příběhy. Některé pobaví, některé donutí se zamyslet. Navíc ta vůně starých knih, ten pocit mít knihu v ruce... nebo třeba být za sychravého počasí zachumlaný do deky a číst si dobrou knihu, vždyť to je tak úžasné!
 
 

Reklama

Rubriky

Všechno zde publikované je mým dílem, není-li řečeno jinak.

Ikona blogu