Hubneme čtením

19. června 2017 v 21:00 | Skládanka |  Můj pohled
Nedávno jsem v pro ženy určené příloze jednoho nejmenovaného deníku narazila na článek motivující lidi ke čtení beletrie. Možná se divíte, a možná se divím i já, proč na tom vidím něco špatného. Knihy přece uchovávají poznání, některé přinášejí zajímavý pohled na svět, některé vyprávějí strhující příběhy. Některé pobaví, některé donutí se zamyslet. Navíc ta vůně starých knih, ten pocit mít knihu v ruce... nebo třeba být za sychravého počasí zachumlaný do deky a číst si dobrou knihu, vždyť to je tak úžasné!


Neříkám, že není, a bylo by pokrytecké tvrdit něco jiného, neboť i já sama ve svých volných chvílích vyhledávám společnost dobré knihy. Za svůj život jsem toho vlastně přečetla docela dost. Číst jsem se naučila brzy, ještě než se ze mě vůbec stalo děvče školou povinné. Svou předčasnou gramotnost jsem neváhala využít, a tak jsem četla pohádky, básničky určené pro mou tehdejší věkovou kategorii, příběhy o dětech, ale třeba i encyklopedie nebo noviny. Jak jsem rostla, měnily se mé zájmy. Kdysi dávno jsem přelouskala všechny Harry Pottery, později jsem se dostala ke Stmívání a podobným upířím ságám, jejichž umělecké nekvality jsem si začala být plně vědoma až s větším odstupem času. Pak nastalo v mém životě mezidobí, kdy jsem skoro nic kromě povinné četby do ruky nevzala, ale i to přešlo, a teď se snažím číst různá dle recenzí kvalitní díla.

Zmínila jsem upíří ságy. Právě ty bych zařadila mezi tzv. brakovou literaturu. Jedná se o pojem známý (nejspíš vám jeho definice byla řečena na první středoškolské hodině literatury, která vám byla, když se probírala díla 2. poloviny 20. století, znovu zopakována), ale přesto se jeho hranice nedají přesně vymezit. Není možné objektivně říci, co se řadí mezi kvalitní a co už mezi brakovou literaturu, a bylo by hloupé třeba po každé tzv. kvalitní knížce chtít, aby její čtení bylo povznášející, aby každá kniha přinášela něco nového, něco revolučního (ale ne tolik, experimentální literatura, která něco nového opravdu přináší, zůstane bez širšího pochopení, protože konzervativní lid, který od díla vyžaduje nějakou novou myšlenku, ji pak stejně často není schopen přijmout). Stejně tak ale není potřeba dávat téměř božské pocty knihám libovolné kvality. Do knihy nesmíte psát. O knihu se musíte starat pečlivě. Kdo ohne knize roh, není člověk. Kdo čte, tráví čas dobře. Nikdo už tolik neřeší, o jakou knihu se jedná.

Když jsem uváděla tento článek, psala jsem o článku v časopise pro ženy. Ten zhruba v 5 bodech, z nichž jsem 4 nejspíš zapomněla (myšlenka pátého je obsažena v nadpisu mého článku - k tomu se vyjádřím tak, že na provoz mozku je třeba hodně energie, ale to i když spíme, programujeme či slintáme nad obrázky líbivých pánů, a tedy diskutovat o kaloriích spálených při čtení, je vrchol blbosti), motivoval ke čtení knih. Mimo jiné tento článek kategoricky vyzdvihl knihy, a stejně kategoricky pak odsoudil filmy.

Vím, že je zbytečné rozčilovat se nad cizí hloupostí, ale tvrzení, že čtení knih (libovolných, třeba erotických knih inspirovaných erotickou knihou inspirovanou upíří ságou) je lepší než sledování filmů (opět libovolných, ale jestliže kniha = dobro a film = zlo, tak zde musím uvést něco kvalitního, a tak například považuji čas strávený sledováním Forresta Gumpa - pravda, zfilmované knihy, což nevím, jestli se mi hodí do krámu, ale asi ano, protože byly odsouzeny libovolné filmy - za kvalitně strávený), mě opravdu zvedlo ze židle. To přece nedává smysl.

Jak si pomůžu, když si půjdu přečíst například libovolnou fantasy knihu (ano, jsem, navzdory všem očekáváním, předpojatá vůči fantastice) a jak si ublížím, když podívám na opravdu kvalitní film? Kdy asi strávím čas lépe? Také můžeme uvážit, že filmy, které by teoreticky měly mít větší rozpočet než kniha a které potřebují k natočení více než jednoho člověka, asi budou procházet sítem hůř než knihy, které si může v nějaké formě vydat každý (klidně elektronicky).

V podstatě, a narazím na další poučku ze střední školy, po sametové revoluci došlo k otevření trhu. Co nemohlo vyjít dříve (tedy díla nevhodná zahraniční, samizdatová, exilová a dušená v šuplíku), to hned v 90. letech vyšlo. Kromě toho ale od té doby není vycházení knih závislé na existenci pár oficiálních nakladatelství (která sice také na trh pouštěla režimem vyzdvihované ideologické braky, ale zároveň mohla oficiálně vyjít i hodnotná díla), a tedy si svou knihu může vydat úplně každý. Samozřejmě je cenzura špatná věc, přestože kromě toho, že brání tomu, aby si každý mohl říkat a psát co chce, nedovoluje každému člověku bez sebereflexe publikovat všechno (a zároveň nedovoluje publikovat výborná díla, která odporují režimu - je to s regulací trhu těžké).

Nepopírám, že kvalitní knihy jsou dobrá věc, a neříkám, že je četba špatná. Já jen tvrdím, že kniha není rovnou zárukou dobře tráveného času a že "čtení pro čtení" je naprosto zbytečné. Je hloupé a nevhodné se povyšovat nad ostatní jen proto, že jste vloni přečetli 100 knih (a někdo jiný sotva 10), pokud kriticky nezhodnotíte, jestli to, co četli oni, není hodnotnější než to, co jste četli vy. Novoroční předsevzetí, že letos budete číst víc (ne lépe, ale víc), nedává dost dobrý smysl. Stejně tak tvrdím, že je lepší číst málo knih kvalitních, než číst hodně knih průměrných. Při své honbě za vydařenou ukázkou nějakého publicistického útvaru (a četba publicistických útvarů mě ovlivnila snad více než četba beletrie) jsem se ale dostala ke špatnému článku, který to sice explicitně neříkal, ale vyzdvihl čtení tak, že bych si mohla myslet, že je vlastně jedno, co čtu, hlavně že čtu. A že pokud nečtu beletrii, nutně to ze mě dělá idiota bez slovní zásoby.

Chtěla jsem tímto článkem jenom říci, a myšlenku jsem zopakovala snad dostkrát na to, abych byla pochopena, že kult knihy je hloupost. Je fajn číst, ale je třeba přemýšlet o tom, co čteme, a je dobré jít u knih po kvalitě, nikoli po kvantitě. Lidé, myslete. A pak klidně i čtěte.

Tak, můj dnešní článek (o jehož kvalitě mám určité pochybnosti, ale plány byly velkolepé) je zhruba hotov a já se jdu zase vrátit k té rozečtené knize!

A pokud jste čtenář a nejste imaginární, žádám vás o příspěvek do diskuse v komentářích. Opravdu by mě zajímal především pohled ostatních na to, co zde nazývám kultem knihy (a máte-li faktickou, argumentační, gramatickou, stylistickou či jinou poznámku k mému článku, sem s ní).
 


Komentáře

1 Raja Luthriela | Web | 19. června 2017 v 21:28 | Reagovat

No, člověk s knihou opravdu může zhubnout. To  když čte nějakou velice dlouhou a napínavou, že zapomene na celý svět, tedy i na jídlo. Jinak v tom nevidím logiku. To jsem tak na začátek :-)

V tom případě člověk nemůže hubnout s knihou, která člověka neuchvátí. Člověka může nudit kvalitní literatura, stejně tak jako ho může uchvátit brak. Proto bych radila, aby člověk měl aspoň radost s nějak stráveného času, tak by měl člověk číst hlavně to, co ho baví. A když ho nebaví čtení, neměl by se do toho nutit.

2 Skládanka | Web | 19. června 2017 v 21:50 | Reagovat

[1]: Děkuji za reakci. Narážela jsem na článek, který explicitně uváděl právě spotřebu energie mozkem (když čtu, používám mozek, když používám, ale i když příliš nepoužívám mozek, spotřebovávám energii) jako způsob "hubnutí", ale je pravda, že mě nenapadlo, že se u dobré knihy nejí.

Jistě, byť mohu mít nejapné poznámky, že někdo čte pitomosti (a já tolik ne), tak ať si každý dělá, co ho baví. Jen mě do určité míry štve právě to, že se čte/píše (poptávka/nabídka) nekvalitní literatura. A že se celkově uvažuje spíše o formě (= je to knížka, je to dobré), nikoli už tolik o obsahu té konkrétní knížky.

3 Raja Luthriela | Web | 19. června 2017 v 21:56 | Reagovat

[2]: Tak si holt budu muset napsat nějakou vlastní přímo na míru. Nevím, ale s mím tempem to bude za deset let. Možná nikdy. :-)

4 Baruschka | E-mail | Web | 21. června 2017 v 16:22 | Reagovat

Já se dobrovolně hlásím k braku :-)
Neříkám, že nečtu i kvalitní knížky, ale se třemi dětmi, otravným psem a spoustou sousedů se fakt nedokážu soustředit :-)
Takže pak mě zachraňuje romantika.
A romantických knih přehltnu fakt hodně.
Právě proto, že nikdo neočekává, že vyvinu nějaké větší soustředění, že můžu kdykoliv zvednout zrak od řádků a zjistit, co zas někdo chce, že můžu i během čtení poslouchat, co bylo nového ve škole a jak je úča blbá a přitom mi v knížce nic závažného neuteče :-)

5 Kory | Web | 30. června 2017 v 8:39 | Reagovat

V tomhle mi přijde vystihující případ náctiletých blogerek, co si přečtou Selekci a dalších patnáct shiťáckých young adult knížek, které jsou jen továrnami na prachy bez jakékoli nadstavby, a už si připadají jako největší intelektuálky a knihomolky. A přitom tyhle knihy myslím opravdu do života nepřinesou naprosto nic.

6 Kory | Web | 30. června 2017 v 8:41 | Reagovat

Ale právě, zas kdo rozhoduje o tom, co je kvalitní, že... knihy, co jsou prověřené léty, to je bez diskuze, ale knihy, co vychází aktuálně? Kdo ví, kterej bestseller je odpad a kterej přetrvá další desetiletí?

7 Skládanka | Web | 30. června 2017 v 9:15 | Reagovat

[5]: Právě na podobný trend jsem při psaní článku myslela.

[6]: I sám čtenář si, když po nějaké knize sáhne, může říct, jestli mu to říká něco zajímavého, jestli to je dobře napsané, může se zamyslet nad obsahem, atd. Ovšem potom asi padá moje burcování, aby lidi četli kvalitně, a možná bych to upravila na to, ať každý čte jakkoli, ale ať u toho přemýšlí a ať si nemyslí, že čtení = vždy dobrá věc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Všechno zde publikované je mým dílem, není-li řečeno jinak.

Ikona blogu